Rozhovor: Blog Jancahala

Dnes prinášam rozhovor s blogerkou Janou z blogu Jancahala. Tvorbe sa venuje niekoľko rokov a na jej blogu môžete nájsť motiváciu, inšpiráciu, recepty, túlanie sa svetom, ale predovšetkým chvíle z jej života. Riadi sa najmä tým, že "Správne vidíme iba srdcom. Čo je dôležité, je očiam neviditeľné" a "Poznám len jednu slobodu a tou je sloboda mysle". 

Ak otvoríte jej blog, v titulku na hornej lište má napísané Acta non verba, čo v preklade znamená Činy, nie slová. To potvrdzuje aj svojimi skutkami, ktoré vykonáva v starostlivosti o ľudí, ale o tom povie viac ona sama v rozhovore. 

1. Na úvod nám povedz niečo o sebe a o svojom blogu.

Na úvod ti chci poděkovat za oslovení pro rozhovor. Představení se není má silná stránka, takže mě omluvte za nedokonalosti.

Milí čtenáři, jmenuji se Jana. Mám vystudovanou obchodní akademii, ale pracuji jako pečovatelka v domově pro seniory. Neptejte se, takhle rozhodnul sám život. Vždy jsem měla potřebu pomáhat druhým a tato práce si mě našla sama a vykonávám ji již sedm let. Byl to osud.

A jelikož chvilku neposedím a pořád něco dělám, tak mám plno zážitků a postřehů, které sdílím na blogu. Také ráda přemýšlím o různých tématech a občas se nechávám unášet svou fantazií a píšu pod proudem myšlenek. Můj blog je můj život. Je to všehochuť.

2. Ako často sa venuješ blogu, príprave článkov a foteniu?

Blogu se nevěnuji pravidelně, ale vždy, když mám chuť a čas. Musím cítit, že se mi články píšou sami, jinak nejsem schopna vytvořit smysluplný obsah. Jakmile přijde múza, jsem schopna sepsat i tři články za den a někdy nenapíšu nic za celý týden. Focení se věnuji spíš jen tak nárazově a dle nálady. Nejraději a nejčastěji fotím poznatky z cestování.

3. Vraciaš sa k svojim starým článkom?

Vracím. Především k článkům, ve kterých nechám pracovat svou fantazii. Texty, které píši pod proudem myšlenek. Ty miluji.

4. Na svojom blogu máš mnoho sledovateľov, mala si viaceré spolupráce s firmami/značkami... ako si to dosiahla? Čo by si poradila začínajúcim alebo menej známym blogerom?

Sama bych ráda věděla, jak jsem toho dosáhla, hihi. Jediná odpověď, která mě napadá, je, že jsem zaujala čtenáře svými články. Rádi se vracejí a zanechávají komentáře. Velké díky patří také Verunce, od které mi některé spolupráce přišly.

Začínajícím a méně známým blogerům bych doporučila být sami sebou, aby jejich články měla hlavu i patu, navštěvovat jiné blogy, být aktivní a nepsat zbytečně dlouhé články, protože za ty léta v této sféře jsem postřehla, že dlouhé články jsou zlo.

5. Na svojom blogu máš veľa článkov o seba láske, o radosti zo života, o plnení svojich snoch? Odkiaľ čerpáš pozitívnu energiu?

Pozitivní nálada mě provází už pár let. Nejsem člověk, kterého by rozhodily maličkosti. V životě se mi přihodilo dost špatného a ubíjet se negativní energií je ztráta času. Změnila jsem myšlení a pozitivní energii čerpám ze všeho, co mi dělá radost. Ten život je najednou tak jednodušší a dny krásnější.

6. V jednom článku si prezradila, že máš viac ako jednu prácu, stále to platí alebo sa niečo zmenilo? Aké sú tvoje tipy na time management?

Momentálně mám už jenom dvě práce a vše ostatní jsem zrušila (měla jsem čtyři). Začala jsem se věnovat masážím, ve kterých se chci zdokonalovat. Každopádně můj time management nebyl žádný. Jsem člověk, který funguje z minuty na minutu a neplýtvám časem. Z úklidu jsem jela rovnou pečovat o seniory, nebo hlídat dítě. Po práci mě čekala další práce doma, a jelikož mě to bavilo, vše fungovalo plynule a bez problémů.

7. V ktorej chvíli v živote si si povedala, že to nezvládneš, že sa vzdávaš?

Tyjo, to už je pár let zpátky. V dospívání. Takových momentů jsem měla totiž víc a bylo to nejhorší období v mém životě. Cítila jsem se sama, nic mě nebavilo a utápěla jsem se v sebelítosti. V jednu chvíli mi pomáhal kamarád, s kterým již nejsem v kontaktu. A v dalších jsem si musela pomoc sama. Byla jsem na dně. Ovšem v tu dobu jsem začala psát anonymní blog, který se stal úspěšným a sdílení se mi změnilo život. Ačkoliv jsem svůj život vzdala, blog a sledující mi jej vrátili. Všechno zlé bylo k něčemu dobré.

Po čase (cca dva roky) jsem zjistila, že se s blogem již neztotožňuju. Dospěla jsem, změnila jsem myšlení i pohled na svět a musela jít dál. Rozkvetla jsem. Byla jsem šťastná.

8. Čo považuješ za svoj najväčší úspech a čo za neúspech?

Za největší úspěch považuji rozhodně bývalý blog, protože jak jsem řekla v předešlé otázce, změnil mi život o 360°C. Měla jsem s ním několik velkých úspěchů a poprvé v životě jsem na sebe byla pyšná. Dokonce víc než za úspěšnou maturitní zkoušku či získání řidičského průkazu. A můj druhý největší úspěch je překonávání komfortní zóny.

Neúspěchů by se taky našlo několik, ale ten největší je asi moje jednání v minulosti. Upřímně, já neúspěchy neřeším, protože vždycky jsou možnosti, jak uspět. Spíš jsou věci, na které nejsem pyšná. Třeba komunikace a chování v minulosti. Zpětně si uvědomuji, že jsem se měla chovat jinak. Ovšem přešlapy se musejí stávat, abychom se z nich poučili a učí nás osobnímu růstu. Nakonec jsem za ty neúspěchy vděčná.

9. Ako zvládaš negatívne situácie vo svojom živote?

Dobře. Jak jsem řekla, nenechávám se vykolejit maličkostmi. Pořád si říkám, že není všem dnům konec a všechno má svůj čas. Snažím se z negativního vytěžit to pozitivní. Žijeme jednou, je třeba si to uvědomit. Žiju s tím, že co se má stát, to se stane a má to svůj důvod. Práce se seniory mi otevřela oči, protože ve stáří budete žít ze vzpomínek, ať už na tom budete jakkoliv. Proto jej prožijte vesele. Celkově se negativním emocím snažím vyhýbat. Je to o uvědomění v mysli, jak si to nastavíte, tak to prožíváte.

10. Čo by si chcela odkázať čitateľom?

Určitě velké díky, že jste si přečetli rozhovor až do konce a svým sledujícím děkuji za veškerou přízeň. Bez vás bych nebyla tam, kde jsem dnes.

Naslouchejte svému srdci. Dělejte, co vás baví a naplňuje.

Žijte na maximum.

Chcem ešte raz poďakovať tejto úžasnej blogerke, ktorá nám dokazuje, že aj v dnešnej dobe sa stále nájdu dobrí a starostliví ľudia. Mne nezostáva nič iné, iba pridať sa k nej a jej odkazu v závere.